Po roce jsme se s rodinou vrátili do země křišťálově čisté vody, řek a vodopádů, vápencových skal, rozkvetlých luk, medu a medvědů, lanovek a jedněch z nejpřívětivějších kempů. Určitě už tušíte, že jsme opět ve Slovinsku. Tentokrát jsme vyrazili ke smaragdové řece Soči a vybrali si z několika zajímavých možností právě stejnojmenný kemp, ležící na jejím břehu. Řeka Soča ve skalnatém korytu v průběhu věků vytvořila působivé tůně plné urostlých ryb a hned za branami kempu tak začíná nevšední zážitek při objevování unikátního přírodní bohatství.
Místo pro kemp v údolí připomíná velkou, mírně zvlněnou louku plnou hájků s vzrostlými smíšenými stromy, poskytujícími pocit příjemného stínu a soukromí. Na jedné straně údolí se vypíná majestátný skalnatý vrch Bavški Grintavec (2347m nad mořem). Na druhé straně na Vás shlíží velikán Svinjiak, Černi Vrh a pár dalších zalesněných kopců, které vypadají jako poutníci z pravěku.
Soča má pověst místa pro adrenalinové nadšence všeho druhu. Na své si přijdou milovníci raftování, canyoningu i paraglidingu. Přesto i rodiny s dětmi si zde mohou užít několik hezkých dní, zejména pokud je baví občas zdolávat společně vrcholy, poznávat řeku nebo třeba válečnou historii.
Jak se nám v kempu líbilo a co je na něm úplně nejlepší? Koukněte na video:
O kempu
Kamp Soča vám od moderní chipové závory poskytne vše podstatné v prvotřídním dvouhvězdičkovém standardu. Stanoviště v kempu si vybíráte sami. Jednoduše si projdete celý kemp a na prázdném prostranství, kde se vám líbí, si vytvoříte na pár dní svůj dočasný domov. Tentokrát jsme si vybírali místo spíš podle auta sousedů – z jedné strany mladá rodinka s VW Transporterem, který jsme si vždycky přáli, ale nikdy jsme na žádný pěkný ojetý nenarazili, a z druhé strany sympatická rodinka s vozem mého mládí - Land Rover Defender :) Abych to zkrátil, tady je opravdu každé místo krásné a má vždy nějaké výhody, takže se nakonec budete rozhodovat podle toho, jestli tam stojí Defík a jabloň.
Tři klíčová slova pro Kamp Soča jsou „příroda“, „pohodlí“ a „prostor“. I při plně obsazené kapacitě kempu máte pořád pocit obrovského prostoru kolem sebe. Omezená kapacita sice znamená v sezóně nutnost včasné rezervace, ale zato i ve vrcholu léta je všeho dostatek, nikde nestojíte fronty a nikdo se nikam netlačí. Kemp je obvykle otevřený od začátku dubna do konce října.
Ledová řeka Soča má zabezpečený přístup k vodě, aby sem malé děti neutekly bez dohledu dospělých. Nás velké lidi řeka vybízí k otužování a děti povětšinou k vodním radovánkám na mělčině. Při západu slunce tu mezi skalami číhají fotografové se zrcadlovkami na nejkrásnější přírodní záběry – a to je zrovna chvíle, kdy jsem se na druhé straně řeky každý den nořil pod hladinu s dalšími několika otužilci pocházejících z USA, Česka, Slovenska a Německa. Každý den trochu jiná partička, ale vždycky velká legrace. Jen jsme svorně zanedbávali meditace a dechová cvičení doporučovaná praotužilcem všech otužilců Wim Hofem. V klidném kempu se Vám bude moc líbit, má své přírodní a přirozené kouzlo a myslí na všechny generace. Jen v údolí u řeky je obvykle o pár stupňů chladněji, na což myslete při balení.
Přestože Kamp Soča není kapacitou zrovna malý, tak je tichý a ekologický. Cítíte se tu příjemně, uvolněně a je tu domácí, laskavá atmosféra.
Vybavení kempu
Vjezd je chytře zajištěn přes magnetické chipy, jen první vjezd naťukáte unikátní rezervační číslo z konfirmačního emailu. Místa pro kempování jsou po check-inu volně k dispozici, záleží na tom, jaké místo se vám bude líbit. Do kempu je i s velkým přívěsem perfektní příjezd, pozor musíte dávat jenom při výjezdu u značky „STOP – DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ“, která je silničáři umístěná akorát na "sejmutí“. Cesty v kempu mají vynikající povrch a kvalitu. V kempu neustále projíždějí děti na kole, tak na to taky pozor. Rozhlédnout se raději dvakrát, všem dávat přednost a jezdit pětkou, jako všichni ostatní civilizovaní kempaři.
V celém kempu jsou uzamykatelné zásuvky na elektřinu, klíč dostanete na recepci. Jen pozor, vezměte si raději kabel 30-50 metrů kabelu, ať máte jistotu připojení. A tentokrát budete překvapivě potřebovat klasickou zásuvku na 230V, jakou používáme doma. Protože každý kemp to má trochu jinak zařízené, tak jsem raději nakoupil všechny možné redukce a přípojky, ale některé kempaře to tu překvapilo a zásuvky se tu o víkendu těžko shání.
Studánky s vodou jsou snad každých 50 metrů. Používáme velké plastové Outwell kanystry, které se dají snadno sbalit a nepřekážejí a přitom se do každého vejde 15 L vody. Tři nám obvykle vystačí na celý den.
U recepce kempu je příjemný obchůdek, kde prodávají kromě suvenýrů a map také místní med. Ten jsme hned koupili a můžeme doporučit, bude s námi letošní prázdniny všude jezdit. A abych nezapomněl, ranní pečivo, kávu, odpolední aperitiv nebo nachlazené pivo Laško si můžete dát vedle recepce na terase.
Když prší nebo si chcete popovídat s lidmi z více stanů, jsou zde na několika místech postavené takové dřevěné kryté pergoly ve tvaru domečků se stolem a lavicemi. Také jsme si stejně jako většina ostatních hostů půjčili železné ohniště, která jsou volně k dispozici. Na recepci si za pár EUR koupíte pytel perfektně vyschlého dřeva. A buď si přibalte na cestu sekyrku nebo požádejte souseda s Land Roverem Defenderem, kde kvalitní sekyra je součást základní výbavy vozu. Uděláte mu radost a vytvoříte důvod se vzájemně podělit o cestovatelské plány nad nachlazeným Guinessem.
Zázemí kempu
Jsou tu dvě velké sanitární budovy, v každé z nich je nepřeberné množství sprch, umyvadel i toalet. Budovy jsou navrženy šikovnými architekty, uvnitř máte pocit jako v nějaké moderní salaši. Vše je perfektně čisté, nikdy nic nechybí, jako v nejlepších hotelech to tady mají. Zjistili jsme s Veronikou, že tady chodíme raději do kempových sprch než do té naší v karavanu a vůbec ne kvůli lenosti s vodou, ale prostě proto, že jsou krásné, je tam vždycky čisto, sucho, prostorno, přirozené i umělé světlo a cítíme se tam dobře.
Jinak jsou tu k dispozici u sanitárních budov také další místa na doplňování čisté vody a pak na mytí nádobí. Když jsem tam už poněkolikáté při mytí nádobí potkal téměř výhradně jen samé tatínky z celé Evropy, uvědomil jsem si, že na tom s dělbou práce doma nebudeme zas tak nejhůře. Je ale možné, že jako kempaři jsme blbý vzorek, kde se machové na gauči prostě moc nevyskytují.
Všechno se v kempu třídí (od plechovek po biologický odpad), zkuste tedy předem vymyslet nějaký systém tašek nebo kyblíků na tříděný odpad. My jsme to tak pytlíkovali, úplně dokonale jsme netřídili, ale většinu se nám vytřídit podařilo. Je to hezký příspěvek planetě i vzor pro děti.
Vyžití pro děti
Děti to tady milují. Kemp připomíná velkou louku nebo zahradu s různorodými remízky a lesními hájky, takže to není fádní. Okolní kopce jsou nádherné. V kempu je spousta přirozeného místa na hru a třeba i na jezdění na kole. K tomu tady mají děti opravdu hezké hřiště z vkusných dřevěných prvků. Vždycky se tam najde partička menších dětí, které se houpají na houpačkách nebo probíhají po prolízačkách, můžou se začít kamarádit. Nadto tady party děcek hrají u pingpongového stolu. Parádní pro děti všech velikostí je samozřejmě řeka Soča, ovšem jen v doprovodu rodičů. Malé děti staví z písečku hrady a velké třeba v neoprenu skáčou do vodní tůně.
K Soči dětem kromě plavek a ručníků přibalte určitě i pořádné pevné boty. Většina z výletů, na které jsme se tady vydali vyžadovaly už určitou obratnost a na spoustě místech jsme se pohybovali na skalnatých nebo šotolinových cestičkách nad strmým útesem i několik desítek metrů. Sami jsme chtěli vyrazit i na Mangart (nádherný třetí nejvyšší vrchol Slovinska dostupný ze sedla nad 2 tisíce metrů, kam se dá dostat autem).
Vzhledem k tomu, že jsme četli o (reálném) riziku padajících kamenů a druhý den nato jsme při bouřce sami po místní silnici kličkovali mezi spadlými kusy skal na několika místech, tak jsme tento původní návrh opustili. Vrátíme se i s feratovým vybavením až budou děti starší a budou mít helmy a základní výcvik.
Nejkrásnější výlety a tipy v okolí
Od domu Dr. Klementa Juga na chatu Planinsky dom pri Krnskih Jezerih
Moc hezký výlet s převýšením několik set metrů. Serpentýnami jsme šli v podstatě téměř 2 hodiny pořád do kopce a to poměrně svižnou chůzí. Odměnou nám bylo nejen magické větší i malé jezero, ke kterým se jen tak někdo z údolí nepodívá. Především ale v Planinském domě dělají asi ten nejlepší jablečný štrůdl na světě, hned po babičkách. Používají k tomu burkové těsto, domácí tvaroh a samozřejmě jablka. Výsledek je lahodný a je to silná motivace k našemu budoucímu návratu.
Vodopád Kozjak
Kousek od městečka Kobarit je kamp Lazar a u něj malé parkoviště. Je to nedaleko od Napoleonského mostu, který patřil při minulých válkách, včetně první světové ke strategickým místům, byl zbořen a znovu vystavěn.
Odtud vede trasa kratšího výletu až jednomu z nejhezčích vodopádů ve Slovinsku – Velký Kozjak. Vodopád je částečně v jeskyni a včetně celé cesty stojí za vidění. Vstupné se platí několik EUR na osobu a milá děvčata vás ještě vybaví mapami na další výlety v okolí.
Šunikov vodni gaj (nebo podle našich dětí – šunkový vodní háj)
Doporučujeme vyrazit pěšky od kempu, projdete kolem druhého moc hezkého kempu Klin až na odbočku na Šunikov vodni gaj. Je to série vodopádků. Podobně jako u Kozjaku je tu moc příjemné ovzduší plné ozónu i v horkém letním dni. A nepřeberné množství míst, kde se můžete tak jako my zastavit na svačinku, cachtání ve vodě nebo focení rodinných fotek.
Velika Korita
Přímo od kempu se vydáte přes lanový most a pak jen pár metrů nahoru proti proudu řeky Soči. Dojdete k místům, kde vám doslova dojde řeč. Řeka smaragdové barvy v průběhu věků vyhloubila velká, hluboká koryta a pohledy na ně jsou doslova pastvou pro oči.
Lanovkou na Kanin
Pokud máte rádi cesty lanovkou, vyrazte na 40 minutovou cestu lanovkou na vrch Kanin a na vrcholu si můžete dát okružní výlet různé náročnosti.
Kulinářské tipy
Tady nám opravdu chutnalo:
Úplně nejvíce ze všeho nám chutnaly na výletech melouny a další ovoce a zelenina z místního Mercatoru v centru Bovce. Melouny jsme nakoupili ještě jako suvenýry rodině a kamarádům, protože takové bůhvíproč u nás nikdy neprodávají nebo o nich nevíme. Na druhém místě byla mísní Pekárnica v Bovci, kde mají špičkové masové i tvarohové burky na svačinu, oběd nebo večeři, ideální je konzumovat teplé hned po nákupu. A také čokoládové croissanty k snídani byly moc dobré.
Chata Planinsky dom pri Krnskih Jezerih
Sem se dostanete pěšky na tůře. Pokud sem po vlastních dorazíte, rozhodně si dejte jejich štrůdl. Lepší jsme totiž ještě nikdy, nikde nejedli.
Pizzeria Žag´ca
Řítíme se třicetikilometrovou rychlostí asi 7 kilometrů jižně od místního „adrenalinového“ města Bovce do vesničky Žaga. V zatáčce narazíte na nepříliš nápadný dům, obložený ze všech stran parkujícími auty. Když přijdete dovnitř, první co vás zarazí je nádherná italská pec na pizzu, která vyšla majitele pravděpodobně na stejnou částku jako celý dům. A u té pece – a to je to nejdůležitější – stojí nefalšovaný pizzař / kuchař z Neapole, kde pizza vznikla.
Teď už znáte tajemství jedné z nejlepších pizz široko daleko. Pizzerii vlastní místní sympaťák, který byl velmi pozorný při servisu a jestli jsme to správně pochopili, chodí s děvčetem z Jeseníku.
Rozhodně doporučujeme pizzu Žag´ca s hoblinami parmazánu a rukolou, aby se vám to nepletlo.
Pizzeria Črna Ovca
Tady je pizza také naprosto v pořádku a výborná, přestože jsme neviděli pec, ani pizzaře. Zato je tu parádní ovčí interiér, takže kdybyste tu slavili výročí nebo narozeniny, rozhodně by to byla první volba.
Je tu útulno, čisto, krásný výhled. Jako bonus si můžete jít zahrát tenis, protože restaurace je vedle tenisových kurtů.
Comments